Trnovník akát, latinsky Robinia pseudoacacia, patří do čeledi bobovitých. Jedná se o rychle rostoucí opadavý listnatý strom, jehož dřevo řadíme do skupiny kruhovitě pórovitých. Trnovník pochází ze Severní Ameriky a Mexika a je rozšířen v teplých částech Evropy a Asie. Je známo asi 20 druhů trnovníků a v některých zemích (včetně ČR) je akát považován za nebezpečnou invazivní dřevinu. Má toxické účinky na rostliny ve svém okolí, proto se v jeho sousedství nedaří žádné jiné přirozeně u nás rostoucí rostlině ani dřevině (s výjimkou bezu černého).


Akáty dorůstají výšky až 25 m a jejich koruna bývá otevřená a řídká. Kmen mají často pokřivený, krátký a málo patrný do horní části koruny. Nízko nad zemí se totiž rozděluje do několika přibližně stejně silných větví, kterých není mnoho. Kůra je hladká jen na nejmladších větvích, jinak bývá hluboce rozbrázděná. Listy rostou na větvích střídavě, bývají dlouhé 15 - 20 cm a jsou tvořeny 11 - 15 třícentimetrovými lístky, které mají oválný tvar. Palisty dřevnatí a vytváří tmavohnědé trny.


Dřevo má výrazné letokruhy s ostrým přechodem mezi jarním a letním dřevem. Akát má jako jediný z běžných (u nás zdomácnělých) stromů ve svém dřevě zelenou barvu. Běl je žlutobílá a jádro žluto až zelenohnědé. Hustota dřeva je 760 kg*m-3, je proto těžké, houževnaté, velmi trvanlivé, pružné a odolné vůči biotickým škůdcům, vodě a povětrnostním vlivům. Dobře se opracovává, ale hůře impregnuje a suší (při rychlém sušení praská). Z důvodu vysoké houževnatosti navíc rychle tupí dláta. Akátové dřevo také dobře hoří.

Použití

Akáty mají často velice křivolaké kmeny, takže se příliš nehodí k průmyslovému dřevařskému zpracování. Jejich dřevo se používá zejména na palivové dříví a na velmi namáhané části výrobků, jako jsou čepy, kolíky, kolářské práce, násady a rukojeti nástrojů. Na stavební účely se hodí pouze tmavší jádro. V nábytkářském průmyslu se pak akátové dřevo používá především na zahradní nábytek, výjimečně na výrobu dýh. Akátové větve se používají jako výborné kůly ve vinařství a vybarvení a textura akátového dřeva se navíc využívá pro drobné umělecké předměty a doplňky. Akátové kořeny a pařezy často tvoří krásné samorosty, ze kterých sochaři řežou osobité sochy.

Výhody:

• tvrdost
• houževnatost
• velká trvanlivost
• pružnost
• odolnost vůči biotickým škůdcům, vodě a povětrnostním vlivům
• dobrá hořlavost
• dekorativní vzhled

Nevýhody:

• z důvodu vysoké houževnatosti rychle tupí nástroje
• špatně se impregnuje
• hůře se suší (při rychlém sušení praská)
• kvůli častým křivolakým kmenům se nehodí pro průmyslové zpracování