Bavlna

Vlákna bavlny jsou tvořena z celulózy a získávají se z plodů keře bavlníku (rod Gossypium). Bavlník se pěstuje v asi 77 státech od tropů po nejteplejší oblasti mírného pásu. Bavlna je odolná proti kyselinám a má dobré izolační vlastnosti, má však nízkou odolnost proti slunečnímu záření a povětrnostním vlivům.

Bavlna má dobrou pevnost v tahu i oděru a při namočení se její pevnost zvyšuje asi o 20 %. Je jemná, takže i příjemná na dotek, a dokáže nasát velké procento vlhkosti. Výhodou je i příznivá cena. Bavlněná textilie se velice lehce pomačká a méně kvalitní tkaniny časem žmolkují.

Druhy bavlníku

K získávání a výrobě textilních vláken se pěstují čtyři kulturní druhy bavlníku. Asi 90 % celkové sklizně představuje bavlník chlupatý (Gossypium hirsutum), což je jednoletý keř, který pochází z Mexika a pěstuje se prakticky ve všech zemích dodávajících bavlnu. Jeho vlákna jsou bílá či nažloutlá a dlouhá 19 - 38 mm.

Nejcennější druh bavlny dává bavlník keřovitý (Gossypium Barbadense), který pochází z ostrova Barbados a pěstuje se hlavně v USA, Peru a Egyptě. Vlákna jsou velmi jemná a dosahují délky 19 - 38 mm (někdy i více).

Pro získání bavlny se pak pěstují ještě bavlník bylinný (Gossypium herbaceum) a bavlník stromovitý (Gossypium arboreum). Bavlník bylinný pochází z Indie a pěstuje se hlavně v Indii, Pákistánu a jižní Evropě. Vlákna jsou žlutá až nahnědlá s délkou 15 – 26 mm. Bavlník stromový pochází z Afriky a pěstuje se jako víceletý strom v Indii, Číně či v afrických zemích. Vlákna jsou poměrně hrubá a mívají délku 22 – 24 mm.

Kromě klasických semen se používají i geneticky modifikovaná semena, u kterých je při pěstování možné snížit spotřebu pesticidů až o 60 %. Modifikovaná semena jsou však hodně drahá a jejich použití má nepředvídatelné následky pro klasickou bavlnu. 

Historie

Bavlník se na textilní vlákno pěstoval nejspíše už před několika tisíci lety. Svědčí o tom nejen nálezy ze 4. tisíciletí př. n. l. v Pákistánu, ale i 7 000 let staré textilie z Egypta a Mexika. Pěstování bavlníku za účelem prodeje vláken bavlny začalo v Egyptě, Indii a v Peru. Asi nejstarší písemná zmínka o exportu bavlny (z Indie do dnešního Iráku) pochází ze 7. století př. n. l. Do Evropy se dostala první bavlna asi o 200 let později, do Číny pak v 6. století n. l.

Ke značnému nárůstu spotřeby bavlny došlo zavedením strojní výroby příze a s vynálezem vyzrňovacího stroje (patent Američana Whitneye pochází z roku 1 793). V Anglii byla v roce 1 771 uvedena do provozu první průmyslová přádelna bavlny na světě, první továrnu tohoto druhu ve střední Evropě postavil v roce 1 797 Rakušan Leitenberger ve Vernéřovicích.

Pěstování

K růstu bavlníku je potřeba 150 - 200 dnů bez mrazu a 10 - 30 m3 vody na 1 kg vláken. Půda má být málo kyselá až málo alkalická a dobře odvodněná, případně se může jednat o jílovitý písek. Semena se před setím napouštějí protiplísňovými prostředky. 10 - 12 týdnů po vysetí rostlina kvete (asi 48 hodin) a po 175 - 225 dnech po vysetí vyzrává vláknina. Na bavlníku narůstá asi 5 - 30 tobolek a v každé z nich je až 30 semen, která jsou obrostlá až 7 000 vlákny. Po sklizni se rostliny odstraní a použijí jako hnojivo nebo palivo.

Protože bavlna nedozrává stejnoměrně, musí se sklízet ve 2 – 4 etapách. U celosvětové sklizně se asi 70 % sklízí ručně, 30 % strojově. Více než 95 % plantáží se zavlažuje prostým zatopením, při kterém se ztrácí 40 - 60 % vody vypařením. Asi 2 % ploch se zalévá umělým deštěm, kdy se sice dosahuje až 98% využití vody, ale metoda vyžaduje nákladné investice. 

Bio bavlna se získává pěstováním bavlníku bez použití škodlivých chemikálií s cílem ochrany životního prostředí. Výnos organického bavlníku však nepřesahuje polovinu výnosu normálně pěstovaných rostlin, vlákna jsou kratší a mají menší pevnost. Výrobky z bio bavlny jsou navíc dražší než výrobky z konvenčně pěstované bavlny.

Zpracování

Před vlastní sklizní se bavlníky zbaví listí pomocí chemického postřiku. Moderní bavlníkový kombajn chomáčky bavlny nejen sklidí, ale zároveň vytvoří i kompaktní blok sklizené bavlny. Následně se ze sklizené bavlny odstraní pomocí odzrňovacího stroje zbytky tobolek. Vyčesaná bavlna se vytvaruje do balíku a transportuje do prádelny, kde se ještě jednou pročistí, než se přesune k procesu vlastního přadení. Linky na spřádání bavlny jsou dnes obvykle automatizované a mají vysoký výkon i kontrolu kvality výsledné příze.

Vlastní proces, při kterém vzniká bavlněná příze, se nazývá přadení. To podle požadavků na kvalitu a vlastnosti příze zahrnuje několik samostatných operací. Smyslem přadení je vytvořit homogenní, stejnoměrnou směs bavlněných vláken, která jsou orientována jedním směrem a pruhy této směsi následně spřást do bavlněné příze. V mykacím stroji se jednotlivá vlákna rovnají a shrnují do svazku, ve spřádacím stroji se pak ze svazků souká nit. Ta se poté obarví a na tkalcovském stavu se zpracuje do hotových látek.

Bavlna a ekologie

Konvenční pěstování bavlny škodí lidem i životnímu prostředí, protože se při něm spotřebovává hodně vody. Zavodňování plantáží vede v mnoha regionech k vysychání vodních zdrojů a k zasolení půdy. Při pěstování bavlny se navíc v porovnání se všemi zemědělskými komoditami spotřebovává nejvíce pesticidů, chemikálií a umělých hnojiv a pěstitelé často nepoužívají ochranné pomůcky. 

Velké množství chemikálií se používá i při zpracování bavlny. Spousta textilních továren se nachází v rozvojových oblastech, kde nejsou příliš používané čističky odpadních vod. Odpadní vody plné chemikálií pak ústí přímo do řek či zásobáren pitné vody. Pokud už výrobci u továrny čističku mají, mnohdy neví, co dělat s odpadním kalem.

Vedle konvenčního pěstování bavlny již existuje i ekologická cesta. Při výrobě bio bavlny se používají pouze metody a materiály, které neničí životní prostředí. Místo chemikálií se používají přirozeně rozložitelné přírodní alternativy, jako jsou oleje či bramborový škrob. Pro pěstování se nesmí používat ani geneticky modifikované rostliny.

Použití

Bavlna se používá skoro výhradně na výrobu příze a často se směsuje s chemickými vlákny, převážně s polyesterem. Nepatrné množství bavlny se používá k výrobě netkaných textilií. Textilie vyrobené z bavlny a směsí s bavlnou se používají při výrobě oděvů (prádlo a svrchní oblečení), bytových textilií (ložní a stolní prádlo, záclonovina, nábytkové potahy) a technických textilií (filtry, obvazy, šicí nitě).

Díky savosti je bavlna oblíbená při výrobě sportovního oblečení, ručníků a osušek, povlečení a prostěradel. Organická bavlna se používá pro zaručeně zdravotně nezávadné výrobky, jako jsou textilie pro kojence, produkty pro zdravotnickou potřebu, výplň matrací nebo oděvy. U bio bavlny se mohou bavlněná semínka použít jako součást bio krmiv pro hospodářská zvířata, případně pro výrobu bio bavlníkového oleje. 

Výhody

• dobrá pevnost v tahu i oděru
• jemnost
• schopnost nasát velké množství vlhkosti
• odolnost proti kyselinám
• příznivá cena
• široká škála použití

Nevýhody

• lehce se pomačká
• nekvalitní tkaniny časem žmolkují
• neekologičnost při pěstování i zpracování
• nízká odolnost proti slunečnímu záření a povětrnostním vlivům