S rostoucími cenami bydlení tento fenomén z českých domácností určitě nezmizí. Proto je dobré vědět, jaké řešení je použitelné, kdyby vás podobná situace potkala taky. Máme pro vás sérii rad a tipů, takže si určitě vyberete. V prvním díle se podíváme na praktickou dělicí stěnu, ideální řešení setu dvou postelí pro různě staré sourozence a prozradíme vám, jak rozdělit pokoj pomocí obyčejného vymalování. Na konci se navíc dočtete jeden extra tip navíc. Tak si ho nenechte ujít. Jdeme na to.
.jpg)
Rozdělte pokoj stěnou nebo dřevěným panelem
Tahle finta vás asi nezachrání, pokud máte doma kluka a holku. Určitě ale pomůže každé rodině, kde se o jeden pokoj dělí dva sourozenci stejného pohlaví ale jiného věku nebo úplně jiných zájmů. Výhodou je, že vám dělicí stěna nebo panel poslouží už od útlého věku dětí, ale stejně dobře funguje ještě po většinu základní školy potomků. Můžete mít snadno vyřešeno na několik let dopředu, než vymyslíte variantu, která pro děti teenagery bude přijatelná i v pubertě. Uvidíte, že se čas navíc hodí.
Základní myšlenka je postavená na dřevěné stěně, která opticky rozdělí místnost na dvě samostatné sekce. Přitom je ale dobré nepředělovat stěnou celou šířku pokoje, aby se děti i tak učily vzájemně spolupracovat a mohly k sobě kdykoliv na návštěvu nebo si společně hrát. Zároveň ale předělem získají každý své soukromí a místo, ve kterém rozhodují nejen o vlastních hračkách sami za sebe. To se jim mimochodem bude hodit i v pozdějším věku během dospívání a dospělosti. Však to znáte sami, že?
Stěna může být i z úložného prostoru. Ideální je v takovém případě regál, který se postaví kolmo ke stěně pokoje a vyplní police se vyplní krabicemi nebo bedýnkami s věcmi tak, aby byly dostupné z obou stran. Pokud se bojíte, že by se vaši potomci hádali o to, čí je která bedýnka, můžete jim vybrat každému jinou barvu a zbývající bedýnky nechat v neutrální barvě pro společné věci. Opět je tu výhoda soukromí i sdíleného prostoru, který má ale jasně dané hranice, které děti potřebují.
Kombinujte postele podle potřeb dětí
Děti často postel považují za něco magického a výsostně svatý prostor, kam jim nikdo nesmí vlézt. To se ostatně u většiny lidí během života až tak nemění. Aby vše fungovalo, jak má, a dítě se ve své posteli cítilo bezpečně, musí mít správné lůžko, se kterým se sžije. Představa o ideální posteli se ale s věkem dětí hodně mění. Těžko uspějete s letištěm u malého dítěte, které by se prostoru bálo. Na druhou stranu určitě nezkoušejte puberťákovi nabízet postel ve tvaru auta. To by s vámi asi byl nakrknutý výrostek rychle hotový.
Pokud máte doma dvě děti, mezi kterými jsou víc než tři roky, budete muset trochu improvizovat. Jedině tak trefíte přání a potřeby obou. Chytrou variantou je samozřejmě patrová postel, která ušetří místo na podlaze, kde zbude víc místa na hraní a zábavu. Pokud potřebujete vybrat lůžko pro teenagera a pro jeho mladšího sourozence, uložte starší dítě dole v přízemí, kde bude mít širší postel připomínající letiště. Naopak benjamínka nechte spát nahoře v užší posteli, která ho nadchne výškou a nevyděsí přílišným prostorem.
Nemusíte za každou cenu držet stejnou délku obou postelí. Pokud je mladší dítě o něco menší, může být horní postel kratší, to ničemu nevadí. Naším osvědčeným tipem je kolmé uspořádání, kdy je horní postel rovnoběžně se stěnou, takže je mladší dítě z jedné strany chráněno zdí a z druhé zábradlím. Naopak spodní postel je kolmo k vrchní, takže míří směrem do pokoje. Za to vám starší potomek poděkuje. Posílí to jeho sebevědomí, a navíc pod patrovkou, zůstane prostor na šuplíky nebo třeba odkládací stolek.
Vymalujte chytře a podpořte tím obě děti
Barva na stěnách je v dětském pokoji věčné téma. Dokonce je normální, že se děti rozhodnou ze dne na den, že už jim ta žlutá ale vážně vůbec nevyhovuje. Pak je to na vás a vaší morální síle, jestli zvládnete v rámci výchovy dětem oponovat, nebo zvolíte cestu menšího odporu a vyrazíte pro barvu a štětce. V každém případě vás výměna malby na stěnách dětského pokoje během jejich růstu a dospívání nemine. Tak to berte s nadhledem a zkuste si na malování najít nějakou přidanou hodnotu.
Tou může být třeba chytrá kombinace dvou oblíbených barev. To se vám bude hodit, když mají vaše děti společný pokoj. Pak můžete v pohodě udělat z nevýhody malování výhodu správného vymalování tak, aby každé dítě mělo část stěny ve svém vyvoleném odstínu. S trochou štěstí si děti nevyberou barvy, které k sobě nesednou. Pěkná je třeba kombinace růžové a světle šedé. Části stěn můžete podle barev opatřit policí, částečně zakrýt skříní nebo psacím stolemfavorita odstínu. A to samé samozřejmě budete muset dopřát i druhému potomkovi.
Dávejte si pozor na množství barev. Ideální je kombinace dvou, protože třetí už by pravděpodobně k jedné z prvního páru nesedla. Když by nebylo zbytí, vybírejte si konkrétní odstíny po dohodě s prodavači v barvách a lacích. Ti vám určitě poradí, které tři barvy zkombinovat, aby vám doma v dětském pokoji na stěnách nevznikla nějaká hodně divoká věc. Dětem proto raději neslibujte světlou nebo tmavou barvu, ale nechte je vybrat, jestli chtějí modrou, zelenou nebo třeba žlutou.
.jpg)
Vytvořte v pokoji sekce pomocí nábytku
Náš poslední tip se dost podobá první radě, ale ne zcela. Vtip je v tom, že takhle zabijete dvě mouchy jednou ranou. Vhodně umístěná skříň nebo třeba komoda můžou parádně posloužit k efektivnímu předělu, který děti uvítají. Vy jako rodiče budete rádi za to, že děti získají další úložný prostor na oblečení, hračky nebo jiné věci. Dobrá zpráva je, že opět můžete nábytek vybírat s ohledem na oblíbené barvy nebo materiály každého z dětí. Někdy vás možná překvapí, co jim zrovna přijde nejlepší.
Děti sice na první pohled volí častěji syté nebo křiklavé barvy, ale neplatí to pro všechny. Klidnější povahy si raději vyberou nenápadnou šedivou nebo pastelový tón s méně výraznou sytostí. Pokud máte doma klidné dítě, určitě ho potěší i nábytek u přírodního dřeva. Ideální bude borovice nebo smrk, které jsou sice měkké, ale na druhou stranu o hodně levnější než masivní nábytek z tvrdého buku nebo dubu. Těch je podle nás na neposedné děti trochu škoda.
Pokud se vám nepodaří sehnat skříň, psací stůl nebo třeba zmíněnou komodu v provedení, které by vyhovovalo vašemu potomkovi, nezoufejte. Každý kousek si můžete doma vylepšit svépomocí. Někdy stačí dvířka skříně polepit nálepkami s oblíbeným hrdinou dítěte, jindy zabodujete plastickými nalepovacími hvězdami, které v noci světélkují. To už určitě budete sami vědět nejlíp, čím vaše dítě potěšíte nejvíc. Držíme vám palce, ať si vaše děti na společné bydlení zvyknou a vše funguje na výbornou.
A jsme na konci prvního dílu našeho rádce. Doufáme, že vás aspoň jeden ze čtveřice tipů zaujal. Pokud jste ho už vyrazili vyzkoušet, tím lépe. Až budete mít hotovo, nezapomeňte se občas mrknout taky na naše další články na blogu.
