Jak rozdělit sdílený dětský pokoj – 4. díl

V minulých třech částech jste si mohli přečíst dohromady celkem dvanáct rad, co je možné v pokojích udělat, abyste dokázali rozdělit prostor pro více dětí. Ne vždy šlo jen o postel, stůl nebo jiný nábytek. Stejné to bude i v poslední části. Tentokrát se společně podíváme na to, jak věci personalizovat, aby měl každý svoje, ukážeme si, že stan je bezva schovka nebo že úložný prostor na obou patrech dvoupatrové postele je bezva finta. A samozřejmě si pro vás jako tradičně necháme jeden extra tip na konec. Tak neváhejte a začtěte se.

Personalizujte věci, aby mělo každé dítě svoje

Teď nemáme na mysli jenom nábytek a další vybavení pokoje. Pokud chcete, můžete všechno pořídit dvakrát nebo třikrát, aby mělo každé dítě své. Je to ale trochu škoda, protože se děti nenaučí přirozeně spolupracovat nebo se o věci dělit. Je ale jasné, že některé základní věci budou potřebovat své. Patří sem samozřejmě postel. Ostatní nábytek i vybavení se dá více méně variovat podle toho, jak uznáte za vhodné. Je ale dobré, když každé dítě naučíte, kde končí jeho hranice a začíná hranice sourozence.

Výborným řešením do menších pokojíků je nástěnka nebo tabule, kam se píšou obecné úkoly pro všechny děti i konkrétní poznámky pro každého zvlášť. Představte si například upravené dveře od šatní skříně, na kterých je nalepovací černá tabule na křídy. To může být ideální varianta, jak dětem popsat, co by přes den měly dělat, a zároveň jim necháte prostor pro osobní vzkazy, úkoly i povzbuzení. V obecné části můžete popsat začátek a konec dne, kde děti budou vědět, že nemají zapomenout na čištění zubů nebo jinou osobní hygienu. V personalizované třeba pochválíte každé dítě za něco jiného. Jen pozor, aby tady nebyly vzkazy jen pro někoho. Když chválit, tak raději všechny.

U menších dětí, které ještě neumějí číst, se dá stejná finta použít taky. Skvěle funguje třeba magnetická tabule, kde dětem nakreslíte sedm sloupců jako dny v týdnu. Domluvíte se s nimi na obrázku magnetku, který bude znamenat dnešek (například slunce) a tím označíte sloupeček podle toho, který je den. Do sloupečku pak můžete umisťovat další magnetky s obrázky tak, aby děti poznaly, o co se jedná. Může to být třeba školka, hraní, výlet, úklid nebo spánek. Ze začátku si děti budou na systém zvykat, ale po pár týdnech jim hodně pomůže se lépe orientovat a nastavit si správný režim.

Vybudujte každému dítěti skrýš, třeba stan

Přirozená vůle schovat se při nebezpečí nebo jen mít bezpečné místo, kam může dítě zalézt, když bude chtít jsou normální. Mnoho generací dětí tuhle potřebu řešilo stavěním bunkrů, domečků a jiných schovek, kde si pak mohly spokojeně hrát mimo přímý dohled rodičů. Pro rodiče to naopak bylo a je výhodné v tom, že přesně ví, kde dítě je, ale zároveň mu nechávají dostatek prostoru pro soukromí a přirozený rozvoj. Dohromady jde tím pádem o elegantní způsob, jak spojit příjemné s užitečným. Stačí pro každé dítě postavit jednu skrýš.

Stan je skvělou variantou skrýše hned z několika důvodů. Můžete si koupit za pár stovek už hotový, třeba v e-shopech nebo v obchodech s outdoorovými potřebami. Ale pokud nechcete klasický stan, jde vyrobit jednoduchým uchycením látky ke stěně a stropu. Stačí vám k tomu starší závěs, záclona nebo prostěradlo a pak už jen vyberete vhodný kout v místnosti. Na obě kolmé stěny připevníte skobou nebo karabinou po jednom cípu látky a třetí cíp stejným způsobem upevníte ke stropu. Vznikne stan s otevřeným vstupem, ale dostatečně krytý na dětské hraní.

Je důležité, aby prostor uvnitř stanu, bunkru nebo jiné skrýše nepůsobil na dítě stísněné. Pak by se totiž uvnitř necítilo dobře a nemohlo by využívat tuhle osobní oázu k plnohodnotnému ukrytí se před zbytkem světa. Takže volte vzdušnější řešení – ideálně třeba náš tip s látkou. Nakonec je samozřejmě potřeba, aby mělo v pokoji každé dítě svou skrýš. Jinak by totiž efekt soukromého prostoru nefungoval.

Vybudujte úložný prostor u obou pater patrové postele

Dvě děti, které spí na dvoupatrové posteli potřebují určitě dost místa na hračky, ale i náhradní peřiny. Obvykle bývá úložný prostor pod postelí, která je dole. To ale určitě nestačí. Jak by k tomu ostatně přišlo dítě, které spí na horní posteli? Byl by to docela velký ústupek, který by muselo udělat jen proto, že na něj vyšlo spaní nahoře. Proto je dobré přidat police nebo regálydo úrovně horní postele.

Nemusí to být samozřejmě ve výsledku stejný objem prostoru, jaký bude v šuplíku pod spodním lůžkem. To by se dalo jen těžko zařídit metr a půl nad zemí. Ale přesto se hodí promyslet varianty, jak na to. Náš oblíbený tip jsou pletené koše z rákosu nebo jiného přírodního materiálu. Ty se jednoduše zavěsí vedle horní postele na skoby nebo háčky na stěně. Dítě je bude mít na dosah a nepřijde o úložný prostor, který má jeho sourozenec v šuplíku pod postelí.

Speciální variantou je úložný prostor u patrových postelí se schůdky do písmene L. Tady už designéři nábytku mysleli o krok napřed a využili právě schody k výsuvným šuplíkům, do nichž se dají uložit věci. Je to chytrý a mimořádně elegantní způsob, jak věci uspořádat, aniž byste museli složitě vrtat do stěny. Akorát se v takovém případě připravte na to, že dvoupatrová postel bude zabírat o fous víc místa kvůli schodišti.

Využijte potenciál dvoupatrové postele naplno

Pro dvojčata nebo dvě děti, které jsou věkově blízko, je dvoupatrová postel ideálním řešením. To platí dvojnásob, pokud pro ně nemáte moc velký pokoj. Je ale rozdíl, jestli si dvoupatrovou postel představíte jen jako dvě lůžka nad sebou nebo popřemýšlíte, jak by se dalo rozdělení na vrch a spodek využít ve prospěch personalizace prostředí pro každé z dětí. K tomu se dá totiž právě tahle postel perfektně využít.

Když vyberete patrovku, která má vzhled boxu, takže obě čela jsou plná a z boků jsou zábrany, aby nemohlo z postele spadnout ani dítě spící dole, ani to nahoře, můžete vybavit každé patro jinak. Vnitřní strany bočnic a desek kryjících postele totiž snesou nátěr jinou barvou nebo třeba nálepky s oblíbenou postavou z pohádek. Tím můžete krásně upravit neutrální vzhled každého patra dítěti na míru.

Pokud takovou postel dáte ke stěně, nabízí se ještě vytvořit u zdi mělkou římsu, na kterou by si děti mohly odkládat oblíbenou hračku, plyšáka nebo jinou drobnost. Samozřejmě to platí pro obě patra. Opět tím posílíte individuální vybavení pro každé dítě, které si tak vytvoří přirozený prostor, který bude jen jeho.

A to je ze série našich tipů na rozdělování sdílených dětských pokojů všechno. Dohromady od nás máte šestnáct variant, které klidně můžete vyzkoušet. Doufáme, že vám pomůžou vašim potomkům připravit perfektní bydlení, včetně soukromí pro každé dítě. Až budete mít úpravy hotové, mrkněte se taky na naše další články na blogu.