Jakmile ráno odoláte vláčné vánočce i vůni cukroví, jste na nejlepší cestě k vánočnímu půstu. Od procitnutí až do večeře. Jen málokdo ale dnes dodržuje půst striktně, aniž by pozřel jediné sousto. A přece se traduje, že odměnou je zlaté prasátko. No, známý výrobce nápojů našel chytrou zkratku ku prasátku. A co vy, taky v předvečer voláte „já nemusím, já už ho vidím“?
Zasedněte ke slavnostnímu stolu
Možná to vypadá jako přežitek, ale půst neznamenal jen šetření v době adventu. Dřív totiž většina populace nevyplňovala židle tak velkoryse, jako když usedne ke stolu dnes. V duchovní rovině šlo a jde samozřejmě o sebeovládání. Není přece uměním nejíst, když člověk nemá co. Ale naopak, je ctností člověka nevzít si, i když má všude kolem zástupy dobrot.
A když už vydržíte až do večeře, stanete se vítězi. Prasátko ne prasátko, zachutná vám o to víc. Věřte tomu. A teď už se pojďme vrhnout na prostírání. Aha, počkat, ještě by to chtělo pořádný stůl, kolem kterého se pohodlně usadí celá rodina. Zkuste si nějaký vybrat u nás na e-shopu.
Kdybyste náhodou potřebovali nějaké místo navíc, aby se s vámi mohli kolem stolu posadit i nejbližší příbuzní, mrkněte i na židle. Jakmile budete mít vybráno, už můžete začít přemýšlet o všech možných dobrotách, které budete servírovat.
Dvanáct chodů, za každý měsíc jeden
Naši praprarodiče ctili přírodu a v tradicích ji vzdávali holt při nejedné příležitosti. Proto například štědrovečerní večeře mívala hned dvanáct chodů. Za každý měsíc v roce se jedl jeden pokrm. Samozřejmě šlo o symbolickou záležitost. Porce zřídka překračovali velkou polévkovou lžíci nebo jen několik soust. Ale když to všechno vynásobíte dvanácti, nají se i ten nejpoctivější postník.
Dnes už většina z nás nepořádá kuchyňské závody v rozmanitosti. I když si rádi dopřejeme, většinou dvanáct chodů nemáme. Pokud někdo z vás ano, gratulujeme. Všechna čest. My ostatní si vystačíme s kaprem, řízkem, modernějším lososem, nebo dokonce úplně jiným jídlem. Ale proč ne.
Ani naši předci se na Vánoce nenacpávali masem. Většina chodů sestávala z běžných surovin, tedy zeleniny, ovoce a pečiva. A vidíte, taky si to užili. Možná mnozí z nich více, než my. Možná bychom se nad tím před Vánoci taky mohli někdy zamyslet a vzít si z nich příklad, než začneme zběsile pobíhat a shánět kupy dárků.
Prostíráme jako nikdy v roce
Určitě vám doma pod talířem nechybí mince ani kapří šupina, pokud jíte kapra. Ale původně si lidé pod talíř dávali spíš tu šupinu. Mince, byť to obvykle není horentní suma, byla poměrně cenná. A tak se obyčejní lidé obdarovávali tu sušeným ovocem, tu jinou drobností. Pod talířem pak ležely schované právě šupiny.
Sváteční barva ubrusu je samozřejmě bílá. I když není výjimkou ani fialová nebo nachová. Vždy je ale potřeba počítat i s prostíráním a dalšími drobnými doplňky a dekoracemi. Chcete přece, aby váš vánoční stůl zářil dokonalostí.
Nezapomínejte na Bibli, chléb a oheň svíčky. Jsou to tradiční symboly křesťanských Vánoc. I když je dnes dost často nahrazují reklamní poutače, fronty v obchodech a alkohol, není to zrovna něco, v čem by šla doba dopředu správným směrem. Možná aspoň jeden večer v roce stojí za to jít naproti pokoře a vzpomenout si na to, co je v životě nejdůležitější. O čem jiném přece Vánoce jsou?
Pokud byste chtěli letos vyzkoušet nějaký pěkný zvyk spojený s prostíráním stolu, můžete přidat talíř navíc pro pocestného, nebo za zesnulého v rodině. Ale pozor, dodržujte v takovém případě sudý počet talířů celkem, jinak by vám to mohlo přinést smůlu.
Bez cukroví ani ťuk
Pokud si myslíte, že se na Štědrý den jí cukroví od nepaměti, tak se pletete. Jde přece jen o poměrně luxusní záležitost. Pokud doma pečete z poctivých surovin, znáte cenu každého kousku. A proto se cukroví na venkově začalo objevovat až poměrně nedávno (asi před 120 lety).
Dnes už si jen málokdo dovede představit štědrovečerní večeři bez sladké tečky v podobě cukroví. Ale není špatné nechat ho až ke stromečku a dětem dát až když zazpívají nějakou tu koledu. Uvidíte, že to funguje jako skvělá motivace ke zpěvu. Dokonce to funguje i na některé dospělé. Tak směle do toho.
Ať už se letos rozhodnete zasednout ke štědrovečerní tabuli v úzkém kruhu nebo s celou košatou rodinou, přejeme vám krásné chvíle a mnoho štěstí. Nezapomínejte, že bez svých nejbližších byste se nikdy nedostali tam, kde jste. Jsou to právě oni, kdo vás v těžkých chvílích podrží a podají vám pomocnou ruku.
Tak šťastné a veselé. A když budete mít dlouhou chvíli, mrkněte na naše články o nábytku.
