Kůže je výchozí surovinou pro výrobu přírodní usně. Useň je velice významný materiál ve výrobě čalouněného nábytku. Dnes je přírodní useň považována za exkluzivní potahový materiál čalouněného nábytku.

Historie

Výroba přírodních usní na výrobu oděvů, obuvi a potahového materiálu na čalouněný nábytek sahá velmi hluboko do naší historie. Z historického pohledu se na výrobu usně můžeme dívat jako na druhotnou surovinu výroby a zpracování masa. Dnes však existují speciální chovy dobytka a jiné zvěře určené právě ke zpracování kůže na useň. Jejich chov je typický speciální stravou a ochranou (nesmí se používat bič). Další využití kůže můžeme najít ve výrobě tradičních hudebních nástrojů, konkrétně bicích, i když se v dnešní době dává přednost syntetickým materiálům.

Rozdělení usní (kůží)

Podle původu rozlišujeme usně:

• Přírodní
• Umělé

Podle druhu zvěře rozlišujeme usně:

• Hovězí
• Vepřové
• Skopové
• Buvolí
• Kozí
• Telecí
• Jehněčí
• Jelení a další

Podle části usně rozlišujeme:

• Hlavovou část - ta se špatně zpracovává z důvodu její tloušťky
• Ocasní část
• Hřbetní část neboli krupon - nejkvalitnější. Na hřbetu je kůže velmi silná, naopak směrem k břichu zvířete se kůže tenčí

Dále rozlišujeme usně:

• Vrchová useň - kvalitní useň, která se dále používá na zpracování anilinové, poloanilinové a pigmentované usně
• useň s lakovaným povrchem - hladký povrch, odolná proti opotřebení
• Nubuk - useň vyráběna zbroušením z líce kůže
• Velur - useň vyráběna zbroušením z rubu kůže. Je hrubší v porovnání s Nubukem
• Štípenka - vyrábí se ze spodní vrstvy kůže. Je méně kvalitní, používá se na levnější nábytek nebo neviditelné plochy nábytku
• Semiš - nezbroušená rubová strana kůže
• Mezi umělé kůže řadíme:
• Umělý semiš neboli alcantara
• Koženky

Zpracování usně (kůže)

Úplně prvním krokem k výrobě a zpracování usně je stažení zvířecí kůže, která probíhá ihned po usmrcení a odkrvení zvířete. To může probíhat ručně nebo za pomocí různých strojů. Zásadou je kůži stahovat  tahem a v případě ručního stahování používat nůž co nejméně, aby nedošlo k poškození kůže. Další zpracování probíhá v tomto pořadí:

• Přivezení nasolené kůže do koželužny
• Namáčení - koželuh kůže máčí a pere v sudu z důvodu očištění a zbavení soli a dalších nečistot
• Loužení v roztoku sirníku sodného a vápna kvůli odstranění srsti
• Mízdření mezi soustavou válců, kdy se odřeže vazivo a zbytky svalů
• Omykání mezi válci z důvodu odstranění kořínků chlupů
• Štípaní kůže - to se provádí, aby byla kůže všude stejně tlustá
• Činění kůže solemi chromu, tukem nebo tříslovinami. Je to fyzikálně-chemický proces, kdy se holina mění na useň. Provádí se z toho důvodu, aby nedošlo k biologické degradaci usně.
• Ždímání
• Barvení
• Mazání kůže, aby se nelámaly
• Hlazení vrásek
• Sušení
• Postřikování lakem proti vlhku
• Leštění
• Žehlení
• Měření
• Výroba čalouněných - kožených výrobků

Tloušťka usně může být až zhruba 4 mm, ve výjimečných případech i více. Kvalita usně může být velmi rozdílná a určuje ji původ kůže (hovězí, vepřová, skopová, atd.), dále tloušťka usně a její umístění (nejkvalitnější je vrchní krupon) a povrchová úprava. Průměrná cena usně tlusté 2,4 mm se může pohybovat okolo 800 Kč/m2. Udává se, že z jedné krávy se vyrobí 6 - 8 m2 usní.

Useň jako přírodní materiál

Useň je upravený přírodní živočišný materiál, který má různé vlastnosti v jednotlivých směrech. To znamená, že její tažnost  je závislá na části zvířete, z které pochází a směru, ve kterém ji natahujeme. Jako přírodní materiál má také každá useň individuální vzhled - každý kus nábytku bude originál. Kvalitně zpracovaná useň by měla uživatele v zimě hřát a naopak v létě chladit. Dále by měla být prodyšná (bude odvádět vlhkost). Kvalitní a dobře vyčiněná kůže by také měla být odolná proti oděru a měla příjemně působit na omak. Pro zvýšení odolnosti usně proti vodě se musí impregnovat. Impregnace by se pak měla pravidelně obnovovat. Co se nábytku týče, nejčastěji výchozí surovinou na výrobu usně je hovězí kůže.