Dřevo je snadno dostupná a obnovitelná přírodní surovina. Zhruba 40 - 50 % je tvořeno celulózou, 20 - 30 % hemicelulózou a 20- 30 % ligninem. Zbytek tvoří popeloviny, škroby a tuky, bílkoviny, třísloviny, pryskyřičné látky a ve stopovém množství barviva, alkaloidy, glykosidy a ostatní složky. Dřevo je anizotropní (v různých směrech má různé vlastnosti), nehomogenní a hygroskopický (má tendenci uchovávat svoji vlhkost v rovnovážné poloze s okolním prostředím) materiál. Vlastnosti dřeva jsou ovlivněny směrem vláken, hustotou dřeva, vlhkostí i množstvím vad. Nejrozšířenějšími vadami jsou suky a trhliny. 

V případě rozměrnějších částí výrobků nelze použít surové dřevo, a to jak z důvodu výskytu různých vad, tak i z důvodu nebezpečí tvarových změn vlivem vlhkosti. Proto se z masivu vyrábí spárovky, které umožňují větší využití a výtěžnost dřeva. Spárovka je složená z masivních hranolků nebo lišt, které se lepí k sobě podle daných pravidel (střídání levé a pravé strany). Spárovka může být slepena z celistvých dlouhých nebo podélně napojovaných lamel. Spárovka se používá jako polotovar při výrobě nábytku, schodišť, obkladů i podlah. 

Fyzikální vlastnosti dřeva 

Vlastnosti určující vnější vzhled dřeva:

• Barva - ovlivňují ji látky ve dřevě, jako je lignin, barviva, třísloviny a pryskyřice. Také ji ovlivňuje stáří stromu, původní stanoviště růstu, hniloba a zpracování dřeva.
• Lesk - lesk ovlivňuje hlavně přítomnost dřeňových paprsků.
• Textura - je dána stavbou dřeva. Jehličnaté dřevo má jednoduchou stavbu a jeho textura závisí na kresbě výrazných letokruhů. Listnaté dřeviny mají stavbu poměrně složitější a obsahují řadu prvků viditelných pouhým okem.
• Vůně - je patrná jen u čerstvého dřeva. Na její intenzitu mají vliv především pryskyřice a třísloviny.

Vlastnosti určující hmotnost dřeva:

• Objemová hmotnost (hustota) - udává se v kg*m-3 nebo g*cm-3 a vždy záleží na vlhkosti.

Další fyzikální vlastnosti:

• Měrná tepelná vodivost - tepelná vodivost suchého dřeva je špatná, takže slouží jako dobrý tepelný izolant.
• Rezonanční schopnost - tato vlastnost se využívá při výrobě hudebních nástrojů. U nás je nejlepší rezonanční dřevinou smrk.
• Elektrická vodivost - dřevo může být podle obsahu vlhkosti izolant, ale i částečný vodič. Se zvyšováním vlhkosti se snižuje elektrický odpor.
• Vlhkost - množství vody obsažené ve dřevě. Ovlivňuje změnu rozměrů, únosnost i další vlastnosti.
• Hygroskopicita (navlhavost) - vlastnost dřeva pohlcovat ze vzduchu vodní páry. Stupeň navlhavosti závisí na teplotě a vlhkosti vzduchu.
• Hydroskopicita (nasákavost) - schopnost dřeva pohlcovat vodu, do níž bylo ponořeno. Množství pohlcené vody závisí na době, po kterou bylo dřevo ve vodě.
• Bobtnání a sesychání - je-li vysušené dřevo uloženo ve vlhkém prostředí, pohlcuje vlhkost a jeho rozměry se zvětšují - bobtná. Sesychání je opak bobtnání.

Mechanické vlastnosti dřeva

• Pružnost - je vratná deformace dřeva působením vnějších sil; dřevo se ale po jejich působení vrací do původního tvaru.
• Pevnost - je nevratná deformace nebo celkové porušení dřeva působením vnějších sil. Rozlišuje se pevnost v tahu, tlaku, smyku, ohybu a vzpěru. Dřevo je ve směru vláken mnohem pevnější než ve směru kolmo na vlákna. Pevnost je ovlivněna také hustotou, vlhkostí, teplotou dřeva a vadami.
• Tvrdost - velikost odporu dřeva proti vnikání cizího tělesa. Tvrdost dřeva ovlivňuje směr vláken, vlhkost dřeva, objemová hmotnost a anatomická stavba.
• Ohýbatelnost - schopnost materiálu přijmout účinkem vnějších sil nový tvar a podržet ho, i když síly přestaly působit. U nás je pro ohýbání nejvhodnější bukové dřevo.

Dělení dřeva podle druhu

Dřevo jehličnatých dřevin - smrk, jedle, borovice, modřín, douglaska, jalovec, tis

Dřevo listnatých dřevin

• s kruhovitě pórovitou stavbou - dub, jasan, akát, jilm, pajasan, morušovník, kaštanovník
• s polokruhovitě pórovitou stavbou - ořešák, třešeň, švestka
• s roztroušeně pórovitou stavbou dřeva - buk, platan, habr, olše, lípa, javor, bříza, topol, vrba, hrušeň

Dřevo jehličnatých stromů má homogenní strukturu, je lehké, většinou měkké a snadno se opracovává. Mezi nejtvrdší jehličnatá dřeva patří tis, ale tvrdý je i modřín. Letokruhy se skládají ze světlé tkáně jarního dřeva a tmavších a hustějších vrstev letních přírůstků. Výraznými prvky mohou být suky a pryskyřičné kanálky.

Dřevo listnatých dřevin se vyznačuje větší pestrostí barev, textur a žilkování. Podle dřeviny bývá měkké až tvrdé. Mezi měkká listnatá dřeva patří lípa, topol či vrba, mezi tvrdá třeba buk, dub či habr. Tvrdé dřevo je zpravidla odolnější než měkké dřevo jehličnanů.

Využití dřeva

Dřevo se používá při výrobě nástrojů, nábytku, paliva, dopravních prostředků (lodí), řeziva a papíru. Využívá se jako stavební materiál a výchozí surovina pro získání chemických surovin (celulóza, pryskyřice, přírodní kaučuk, tříslová kůra apod.). Podrozměrečné nebo nekvalitní dřevo slouží jako výchozí surovina pro výrobu velkoplošných materiálů na bázi dřeva a z vybraných kmenů se vyrábí dýhy.