Olšové dřevo je spíše málo kvalitní, často bývá napadeno červotoči a vyznačuje se nižší životností. I přes uvedené nedostatky má v nábytkářství a umění široké uplatnění. Je měkké, dobře se obrábí, vzdoruje vlhkosti, má stálý tvar a je trvanlivé. V mokrém prostředí se zvyšuje jeho tvrdost. Dřevo olše je nevýrazné, bez lesku a rovnovláknité (s výjimkou míst kolem suků). Má narůžovělou až světle červenohnědou barvu s tmavými proužky v místech širokých dřeňových paprsků. Čerstvě řezané olšové dřevo má jasnou oranžovohnědou barvu. 

Po vhodném namoření je olšové dřevo dokonalou imitací mahagonu. Pokud si tedy kupujete luxusní mahagonový nábytek, dejte si pozor, aby se nejednalo jen o namořený olšový masiv. Jestliže však chcete doma mít luxusní nábytek, ale na mahagon nemáte peníze, je pro vás namořená olše tou pravou volbou.

Využití olšového dřeva

Olšové dřevo se používá při výrobě kuchyňského nábytku, lišt, věšáků, překližek a rámů. Je jednou z nejoblíbenějších dřevin pro řezbáře a slouží i k výrobě dřevotřískových desek. Na venkově se olšový masiv používá k výrobě koryt pro dobytek. Kůra se využívá při činění kůže, jelikož obsahuje hodně tříslovin.

Popis olše a místo výskytu

Olše dorůstá do výšky 30 až 35 metrů, průměr kmene bývá kolem jednoho metru. Stromy se dožívají až 200 let. Nejčastěji se nachází na vlhkých půdách, protože olše má vysoké nároky na světlo a půdní vlhkost. Vyhovují jí nakyslé humózní půdy se spodní vodou, ale najdete ji i v trvale zamokřených oblastech. Typická místa výskytu jsou luhy, břehy rybníků, močály a bažinaté louky. V dnešní době se vyskytuje slaběji než dříve, jelikož místa výskytu byla přeměněna na zemědělskou plochu či pastviny.