Smrkové dřevo patří k nejdůležitějším užitkovým dřevinám. Přes svou měkkost je houževnaté, poměrně lehké, velmi pevné a pružné. Dobře se řeže, hobluje, frézuje, klíží, moří, natírá a barví. V suchu je velmi trvanlivé a navíc je poměrně cenově výhodné. Masiv smrku má pravidelné a husté letokruhy. Dřevo je hedvábně lesklé a barva se pohybuje od smetanově bílé a žlutobílé až po žlutohnědou. 

Využití smrkového dřeva

Smrkový masiv se používá jako stavební a konstrukční dřevo pro nadzemní i podzemní stavby (stožáry, sloupy, střešní a mostní konstrukce, lešení, podlahovina, důlní dříví) a v nábytkářství se z něj vyrábí nábytek, dýhy, překližky i různé lišty. Smrkové dřevo se zpracovává také v chemickém a polochemickém průmyslu, a to při výrobě buničiny, dřevoviny a papíru. Menší kulatiny se používají při výrobě stěžňů, důlních stojek a příčlí žebříků. Kvalitní smrkové dřevo se souměrnými a úzkými letokruhy se využívá jako rezonanční dřevo při výrobě hudebních nástrojů.

Popis smrku a místo výskytu

Strom má kuželovitou korunu, přímý kmen a větvení v pravidelných přeslenech. Jehlice jsou dlouhé jeden až tři centimetry a na konci jsou zašpičatělé. Smrk dorůstá do výšky až 50 metrů a průměr kmene bývá až 1,5 metru. Stromy se mohou dožívat stáří až 400 let. Kořenový systém kořenů je talířový. Ten není příliš odolný proti silným větrům, takže se smrky snadno vyvrací. Smrky rostou i v kyselejších a písčitých půdách, ale vyžadují přiměřené půdní zavlažení. Na našem území se vyskytuje v podhoří od 300 až po 1350 m n. m. Díky svému širokému uplatnění byl často vysazován i na nevhodná stanoviště, kde porosty často podléhají chorobám, škůdcům a povětrnostním vlivům.