Exotické meranti a jeho kouzlo

Meranti je jeden z obchodních názvů pro tvrdé tropické dřevo ze stromů rodu Shorea, které rostou v nížinách i vyšších polohách jihovýchodní Asie (Thajsko, Malajsie, Filipíny, Borneo, Sumatra apod.). Vzhledem k velkému počtu druhů jsou vlastnosti dřeva značně variabilní a identifikace jednotlivých druhů je velice náročná. V nábytkářském průmyslu se nejčastěji používá k výrobě zahradního nábytku.

Shorea je rod asi 196 druhů stromů a je pojmenován po Siru Johnu Shoreovi, který byl v letech 1793 - 1798 generálním guvernérem British East India Company. Většina druhů Shorea jsou všeobecně kvetoucí stromy, dosahující výšky 45 metrů a více. Průměr kmene bývá do 1,5 metru. Dřevo rodu Shorea se rozděluje do čtyř skupin – světločervené, tmavočervené, žluté a bílé.

Světločervené meranti

Jádrové dřevo je růžové, světle červené až červeno hnědé a na světle bledne, bělové dřevo je žlutavé, narůžovělé až světlešedé.
Textura dřeva je hrubá, rovnovlákná a vlivem střídavé točitosti vláken pruhovaná (na radiálním řezu).

Dřevo je středně dekorativní a matné až lesklé. Dřeňové paprsky se na radiálním řezu jeví jako tmavší zrcátka, na tangenciálním řezu pak tvoří tmavé pásky. U některých dřev tvoří tangenciální skupinky pryskyřičných kanálků s axiálním parenchymem světlé pásky zřetelné na podélném řezu.

Dřevo patří do skupiny lehkých až středně těžkých, hustota je 450 - 800 kg*m-3. Je měkké, má poměrně dobré mechanické hodnoty (oproti tmavě červeným dřevům horší) a vyznačuje se nižší odolností v ohybu. Suší se rychle a bez problémů, při vyšších teplotách však může vytékat pryskyřice, která následně zalepuje ostří a zhoršuje povrchovou úpravu. Dřevo má nízkou trvanlivost a malou odolnost vůči houbám a hmyzu a je málo biologicky aktivní.

Dřevo se používá na lehčí vnitřní konstrukce, dýhy, překližky, nábytek a obaly.

Světle červené meranti můžeme najít i pod jinými obchodními názvy: meranti light red, meranti rosso chiaro, lauan light red, seraya light red, almon, auan, chan, magsinolo, meranti merah, damar lampong, saya, tangila, tiaon.

Tmavočervené meranti

Barva jádrového dřeva se pohybuje od hnědorůžové přes červenou až po tmavě červenou. Na světle pak odstín ztmavne nebo naopak bledne. Běl je poměrně široká, šedá až šedorůžová a tmavne do nahnědlých odstínů. Textura je podobná světločervenému meranti, avšak dřevo je méně dekorativní a matně lesklé. V čerstvém stavu je zřetelná vůně. V mládí je dřevo často poškozováno hmyzem, což se projevuje otvory o průměru 1 mm.

Patří do skupiny lehkých až středně těžkých, hustota je 500 - 700 kg*m-3. Dřevo je měkké až středně tvrdé, má průměrné hodnoty mechanických vlastností a je pružné. Opracovatelnost je snadná, čerstvé dřevo je málo trvanlivé a odolné (méně proti hmyzu než houbám). Suché dřevo je pak trvanlivější a odolnější, je však málo odolné vůči povětrnostním vlivům a vlhkosti.

Nejčastěji je využíváno na výrobu středně namáhaných vnějších i vnitřních konstrukcí, dýh, překližek, nábytku, podlah, parket, schodů, oken, rámů, lišt, pian, člunů, krabic na doutníky, intarzie a jiných odvětví soustružnictví a řezbářství.

Tmavočervené meranti se prodává také pod obchodními názvy: meranti dark red, meranti rosso scuro, lauan red, seraya dark red, tanguile, bataan, araka, pata, aruas, kila, mayapis, alam, danlig, pura tiang, saya, nemesu, meranti merah nebo meranti bunga.

Žluté meranti

Běl je málo odlišná od jádra a je bělavá až žlutavá. U jádrového dřeva převládají tóny žluté (žlutozelené, žlutohnědé nebo žlutorůžové) a tmavnou. Textura je středně hrubá, homogenní a rovnovlákná. Dřevo je méně dekorativní, lesklé i matné. Dřeňové paprsky se u některých druhů projevují jako drobná zrcátka na radiálním řezu.

Dřevo je středně těžké (hustota se pohybuje okolo 660 kg*m-3) a středně tvrdé, má průměrné hodnoty mechanických vlastností a je poměrně pružné. Sušení se musí provádět pomalu, opracování a povrchová úprava jsou bez potíží, pokud dřevo neobsahuje křemičitany. Čerstvé dřevo je méně trvanlivé a odolné, suché je trvanlivější a odolnější proti houbám a hmyzu.

Používá se na výrobu vnitřních konstrukcí, stavebně truhlářských výrobků (okna, dveře, rámy, lišty, schody, podlahy), dýh a překližek.

Žluté meranti známe také pod názvy: meranti yellow, meranti giallo, meranti kuning, meranti damar, hitam; žlutý lauan, lauan yellow, kalunti, manggasinoro; žlutá seraya, seraya yellow, malaanonang, damar, selangan kacha či bonga.

Bílé meranti

Dřevo má často tóny od světložluté po světlehnědou až červenošedou. Běl je poměrně široká, světlavá a bělavá až našedlá, zatímco jádrové dřevo je žluté (šedožluté, slámově žluté), šedorůžové, červenošedé až světlehnědé, přičemž tmavne na žlutohnědou až světlehnědou.

Textura je jemná až středně hrubá, stejnoměrná a na radiálním řezu je dřevo jemně pruhované (vlivem střídavé točitosti vláken). Dřeňové paprsky jsou na radiálním řezu viditelné jako jemná tmavší zrcátka, na tangenciálním řezu jako slabě viditelné pásky asi 1 mm dlouhé.

Je lehké až středně těžké, hustota se pohybuje v rozmezí 450 - 850 kg*m-3. Suché dřevo je poměrně stabilní, mezi tangenciálním a radiálním sesýcháním je ale větší rozdíl. Bílé meranti je měkké až středně tvrdé, má střední hodnoty mechanických vlastností (jsou však výrazně ovlivněny hustotou) a je dobře štípatelné. Musí se sušit opatrně, neboť hrozí riziko vzniku trhlin. Opracování je snadné, ale dřeva s křemičitany a šťavelany otupují nástroje. Čerstvé dřevo je málo trvanlivé a odolné, suché jádrové dřevo je ale trvanlivé (pokud není ve styku se zemí) a odolné proti houbám a hmyzu.

Používá se jako konstrukční dřevo pro vnitřní použití, na stavebně truhlářské výrobky (okna, dveře, podlahy, lišty, rámy), dýhy, překližky, nábytek, lodě a čluny.

Bílé meranti je známo také pod obchodními názvy: white meranti, meranti bianco, weisses Meranti, kanawang, pha-yon, makai, koki-phnom, chai, xen, meranti putih, meranti pipit, melapi; bílý lauan, white lauan, lauan blanco, almon, bagtigam, urat-mata, mayapis; bílá seraya, white seraya, philippines mahogany, urat-mata, bagtigangerutu, guijo blanc nebo cho-chi.