Dřevo a materiály na bázi dřeva lze různě zušlechťovat, upravovat a měnit jeho barvu. Jednou z možností změny barvy dřeva je moření, přičemž zachováváme jeho původní mechanické a fyzikální vlastnosti. Mořením v podstatě zesilujeme typický charakter dřeva, měníme jeho barvu a současně ho chráníme.

Historie moření dřeva

Nátěrové hmoty, zejména pak ty lihové, se na dokončování nábytku a dalších produktů ze dřeva používají již od staré Číny. Do Evropy se však tato technika dostala až v 16. století. Dříve se jako pojivové složky používalo různých pryskyřic rostlinného a živočišného původu, jako např. šelak, kopál, manila atd. V současné době se uplatňuje při výrobě lihových nátěrových hmot pouze šelak a vedle něj se používají moderní materiály, zejména pak butyrát celulózy, nitrát celulózy a syntetické pryskyřice.

Produkce syntetických (umělých) mořidel je starší více než 100 let a kolem roku 1920 vznikly v Americe firmy jako Pratt & Lambert, která ve své nabídce měla širokou škálu barev mořidel.

Rozdělení mořidel

Rozdělení podle surovinového původu:

• Přírodní
• Syntetická (umělá)

Rozdělení podle směsi:

• Jednosložková
• Dvousložková

Rozdělení podle způsobu zbarvení dřeva:

• Usazení barvících směsí na povrchu
• Uložení mikročástic barviv mezi vlákny dřeva
• Zbarvení dřevních vláken

Rozdělení podle způsobu promoření a zaschnutí mořidla:

• Chemická
• Fyzikální
• Chemicko-fyzikální
• Vytvrzování pomocí UV záření
• Tuhnutím roztavených práškových hmot

Rozdělení podle látky:

• Organické
• Anorganické

Rozdělení podle základních složek:

• Amoniaková
• Dehtová
• Vosková
• Zemitá
• Lihová
• Olejová
• Rozpouštědlová
• Lazurovací laky

Rozdělení podle mořeného výrobku a použité dřeviny:

• Moření nábytku a stavebně truhlářských výrobků
• Moření dřevěných podlah a parket
• Moření vnitřních dřevěných obkladů (palubek) z jehličnatých dřevin
• Moření přiznaných tesařských konstrukcí v interiéru
• Moření pod protipožární nátěr
• Moření drobných předmětů ze dřeva (modelářské výrobky, hudební nástroje apod.)

Příprava a použití mořidel

Způsob úpravy nábytku a dřeva mořením je dnes běžný proces, který se provádí za účelem zušlechtění dřeva, zlepšení estetiky dřeva a zvýšení konečné hodnoty dřeva jak pro výrobce, tak i zákazníka. Mořidlo je v podstatě nátěrová hmota, která se v pořadí nánosů nanáší jako první. Pořadí nánosu nátěrové hmoty:

• Mořidlo
• Plnič
• Tmel
• Základní barva
• Lazurovací barva
• Vrchní lak

Mořením je myšleno barevná úprava povrchu dřeva. Jedná se, na rozdíl do bělení dřeva, o ztmavení odstínu dřeva mořidly, přičemž není potlačena jeho kresba. Naopak mořidlo můžeme použít k zvýraznění kresby dřeva. Moření můžeme taktéž používat v případě, že chceme imitovat některé exotické dřeviny, které nejsou ve střední Evropě běžně dostupné. Mořidla se dále využívají, pokud se snažíme dosáhnout světlostálosti dřeva, rovnoměrnost zbarvení, proniknutí a vybarvení pórů dřeva.

Moření je poměrně náročná operace, kdy je nutno dodržovat určité podmínky, aby konečný výsledek dosáhl daných představ:

• Mořidlo by nemělo přijít do styku s kovem
• Mořidla rozpustná ve vodě by se měla připravovat  destilované vodě
• Moření by se mělo provádět při teplotě nad 20°C, z důvodu lepšího vnikání do surového materiálu
• Prostředky na nanášení mořidla (štětce, houbičky, hadry) by měly být v čisté
• Čelní dřevo nasává více vlhkosti, proto bychom ho měli navlhčit
• Mořidlo nanášíme ve větším množství, aby předčasně nevznikly zaschlé skvrny
• Přebytečné mořidlo je třeba setřít hadříkem nebo houbičkou

Co se týče úpravy povrchu dřeva před nanášením mořidel, musí být vybroušen a pokud možno co nejlépe vyhlazen. Obojí se v případě dřeva provádí bruskou a smirkovým papírem. Povrch mořeného materiálu je také potřeba zbavit všech nečistot, pilin a prachu. Mořidlo pak můžeme nanášet štětcem houbičkou nebo válečky a to vždy po směru vláken. Pokud moříme malé části, může moření probíhat ponořením materiálu do roztoku mořidla.

Z mořidel používaných na dřevo a nábytek se nejvíce používají mořidla rozpustná ve vodě (prášková), lihová, dále rozpouštědlová nebo lazurovací laky. Prášková mořidla se rozpustí ve vodě, poté se směs přivede k varu, aby se veškerý prášek rozpustil. Pak se roztok odstaví a nechá vychladnout na pokojovou teplotu, při které také mořidlo na dřevo nanášíme. Necháme schnout přibližně osm hodin. 

Lihová mořidla jsou tvořena roztokem barev v lihu v poměru dle požadovaného odstínu (většinou 0,5 - 12 %). Rychle schnou, mají však horší světlostálost v porovnání např. s práškovými mořidly. Rozpouštědlová mořidla působí na velmi podobném principu jako lihová, s tím rozdílem, že je zde rozpouštědlo aceton, toluen nebo methylalkohol. V porovnání s lihovými mořidly nezvedají dřevní vlákna, což je pravděpodobně důvod, proč jsou nejpoužívanějí.

Důležité u všech mořidel je, aby důkladně zaschla. Po zaschnutí je možné povrch lehce přebrousit jemným smirkovým papírem či vykartáčovat. Povrch se dále ještě leští tkaninou, která nezanechává chloupky.

Výhody mořidel

• Dosažení požadovaného vzhledu dřeva
• Imitace exotických dřevin
• Zvýraznění textury dřeva
• Lepší světlostálost
• Rovnoměrnost zbarvení dřeva
• Vyplnění pórů dřeva
• Zušlechtění dřeva
• Zvýšení konečné hodnoty dřeva

Nevýhody mořidel

• Mohou zvedat dřevní vlákna
• U některých mořidel je nevýhodou delší doba zasychání
• Lihová mořidla nemají tak dobrou světlostálost
• Zátěž na životní prostředí
• Z namořeného materiálu se mořidlo špatně odstraňuje