Co ovčí vlna je a jak se používá?

Ovčí vlna je přírodní textilní vlákno, které se získává stříháním ovcí domácích. Surová, neboli potní vlna obsahuje průměrně méně než polovinu váhového množství spřadatelných vláken. Až 25 % její váhy je totiž vlhkost, 10 - 45 % tvoří tuk a 5 - 20 % jsou nečistoty z pastviny. Čisté vlákno se skládá z keratinu, pigmentu a chemicky vázané vlhkosti. Z chemických prvků je zastoupen uhlík (50 %), kyslík (40 %) a dusík.

Zvláštní struktura řetězcové molekuly dává vláknu vynikající pružnost a ohebnost. Povrch vláken je šupinovitý. Vlna je proto téměř nemačkavá, ale tím pádem také méně pevná než jiná textilní vlákna. Má úžasné termostatické a léčebné vlastnosti. Je ceněna především pro svoji vlastnost zvanou “suché teplo”. Díky ní je schopna působit jako optimální tepelný izolant tělesné teploty vůči vnějšímu prostředí. Dále má výborné termoregulační schopnosti, což znamená, že v zimě zahřeje a v létě ochladí. Navíc se přizpůsobí tělesné teplotě, což napomáhá v létě snižovat pocení.

Ovčí vlna se dá rozdělit do čtyř jakostních skupin. Za nejkvalitnější je považována vlna merinová, která vyniká především svojí jemností. Pokud se zkříží jiné ovce s merinovými, vznikne vlna kříženecká, známá pod názvem Comeback. Další skupinou je vlna anglická, kterou poznáme podle zvlnění a lesku. Posledním typem je vlna nížinná, která má různorodé vlastnosti.

Historie

Tkané vlněné oděvy se začaly vyrábět kolem roku 8000 př.n.l. Do Evropy byly ovce přivedeny z Blízkého východu v raném období 4. tisíciletí př. n. l. V římských časech byla evropská populace oblečena ve vlně, lnu a kůži. Hedvábí bylo považováno za extravagantní luxus a málo kdo ho znal. I ve středověku vlna na trhu převládala. Koncem šestnáctého století se však začalo rozšiřovat hedvábí a s nástupem syntetických materiálů začalo využití vlny klesat. Pro své jedinečné vlastnosti je však vlna používána dodnes a je možné říci, že se snad opět dostává do popředí zájmu. A to nejen v módním průmyslu, ale třeba i ve stavebnictví jako tepelný izolant.

Zpracování

• Stříhání: Během tohoto procesu je z ovce odříznuto rouno. Dnes již většinou probíhá strojními nůžkami a provádí se jednou až dvakrát ročně. Vlna je poté rozdělena do čtyř kvalitativních tříd. Rouno z hrudi a boků je nejkvalitnější.

• Čištění: Surová vlna obsahuje vysokou hladinu lanolinu a mnoho nečistot, odumřelou kůži, zbytky potu apod., proto se musí před použitím odmastit a vyčistit. Tuk a pot se odstraňuje praním, rostlinné příměsi se karbonizují.

Lanolin (voskovitý tuk) získaný z vlny je následně využit při výrobě kosmetických přípravků a jiných produktů. Ulevuje totiž od bolesti, pomáhá při revmatických potížích a má pozitivní účinky na psychiku. Navíc zabraňuje množení roztočů v lůžkovinách.

Výroba vlněné příze

Vlněná vlákna se zpracovávají dvěma základními technologiemi. Krátká vlákna se mykají, z dlouhých se vyrábí nit, které se říká česaná příze.  Nitě z mykané příze jsou těžké a jejich vlákna nejsou uspořádaná. Látky z nich jsou na pohled hrubé a jejich povrch není celistvý. Mykání, které se dříve provádělo pomocí bodláků, dnes probíhá na strojích vybavených několika válci se strunami z plastické hmoty. Těmi se z vlněných vláken vytvoří tenký jednolitý plát. Tento se před spřádáním rozdělí na tenké proužky, které se třou, skrucují a vytahují, aby vytvořily nit.

Druhým způsobem zpracování je česání. Během procesu se vlněná vlákna češou, čímž se krátká oddělí od těch dlouhých. Při spřádání pak stroje urovnávají dlouhá vlákna jedním směrem. Vznikající nit prochází několika stroji, dokud se nedosáhne požadované jemnosti.
Vlněná příze má vlastnost zplstnatění. Toho se využívá při výrobě plsti, kdy se vlna valchuje. Vlákno je tvořeno šupinkami, které se třením navzájem těsněji spojí, a tím z nich vznikne mnohem hustší, soudržnější a těžší látka.

Použití

Ovčí vlna se používá pro výrobu oblečení, funkčního prádla, ložního prádla, koberců, čalounických materiálů a potahů, tepelné izolace atd.

Údržba a čištění

Údržba výrobků z ovčí vlny je velice jednoduchá. Vlnu je dobré často větrat na čerstvém vzduchu, nejlépe za mlhavého či vlhkého počasí, protože vzdušná vlhkost podporuje samočistící schopnost vlny. Ovčí vlna merino se nesmí vystavovat přímému slunečnímu záření, protože by zežloutla a zkřehla. Lůžkoviny z ovčí vlny by se měly čas od času přeluxovat a alespoň jednou za rok vyčistit nebo vyprat. Doporučujeme dávat přednost chemickému čištění před praním pro zachování nejlepšího původního vzhledu lůžkovin. Ruční praní je nejlepší provádět ve vaně se speciálním pracím prostředkem s obsahem lanolinu.

Výhody

• vynikající termoizolační vlastnosti
• výborná pevnost a ohebnost
• nemačkavost
• úžasné termostatické vlastnosti
• léčebné vlastnosti lanolinu a jeho schopnost ničit roztoče
• výborné termoregulační vlastnosti
• schopnost pohlcovat a odpařovat vlhkost
• nehořlavost

Nevýhody

• menší pevnost
• náchylnost k napadení larvami mola kožešinového
• vyšší náklady na výrobu
• velká spotřeba vody při výrobě vlněného vlákna
• vyšší cena